DÁVNÉ VZPOMÍNKY A SOUČASNÉ JAMOLICE
Po 33 letech jsem nahlédla do minulosti. Podívala jsem se do vytržených a mnou uchovaných stránek deníku, tehdy mé  11-leté dcery, našla si i pár starých fotek naší bývalé rekreační chaloupky v Jamolicích ...
Radka se sousedčiným psem Šarykem. Paní Veselá měla v domě 5 psů a 12 koček a mé městské děti je měly moc rády
Tuto opuštěnou chaloupku z kotovice  tehdy v 80. letech koupila manželova maminka od obce Jamolice  pro naši rodinu k rekreaci
makali jsme jako diví, abychom ji zvelebili ... zbourali dřevěný záchodek na zahradě, chlívek pro čuníka, postavili kůlnu na nářadí a vytvořili si zahrádku podle našich přestav ...
babička Havelková (nikdy jsem o ní nemluvila jako o tchyni) už sice nežije, ale dožila se skoro devadesátky  (89 r) a ráda na ni vzpomínám,  vaří v improvizované kuchyni , stěny pobité rabičákem
bohužel nemám fotky, tak jen jak v naivním umění, maluji předzahrádku, o kterou se hlavně starala babička H. a vedle padajícího plotu sousedky jsme obě, babička a já měly nádherný pás všech možných druhů velkokvětých kosatců
... a tak jsem si zajela autobusem z ÚAN Zvonařka zavzpomínat na místo, kde jsme prožili pěkných pár let  vždycky o sobotách a nedělích a nebo o dovolené.Chaloupku jsme opravili a zahrádku zvelebovali. Po rozvodu můj EX manžel chaloupku prodal a já se švagrovou a švagrem, kteří v 80. letech taky občas pobyli, jsme pár let po prodeji navštívili nové majitele na zahrádce, ale oni neměli o zahrádku zájem, tak pomaličku zarůstala...
Před odjezdem jsem prošla nástupiště, abych se občerstvila, ale narazila jsem jen na samé ukrajinské a bulharské stánky a restaurace, zatím buď zavřené nebo s vysvětlením, že ještě neobsluhují
žádná dopolední svačinka se nekoná, je po 10. hodině a ještě není nic připraveno ...
... ale i přesto jsem narazila na malinké útulné české občerstvení, ale protože se už  hromadili lidé, čekající u zastávky, tak mi obsluhující prodal croisánek a cappuccino do kelímku a já po zamluvení místa ve frontě, jsem si mohla na lavičce pochutnat. Všichni byli milí a mohli jsme se vystřídat ...
...i když v kelímku, tak to bylo, sice bez obrázku, cappuccino jak má být. Mohlo být buď posypané čokoládou nebo skořicí. Skořici mám moc ráda a taky je na " dlouhověkost "
nastupuji a usedám do autobusu - směr Jamolice ...
záclonky zataženy, je celkem příjemně ...
... zastávka v Ivančicích  ( Alfons Mucha, Vladimír Menšík...)
... Nesovice, Tetčice, Ivančice ...a výstup v Jamolicích u MŠ
u Mateřské školy v Jamolicích
... říkám si, že až pojedu domů do Brna (kousek u zastávky) zastavím se na kafé nebo škopek ...
to není občerstvení - to jen fotím třešinky ...
všude samá pšenice, řepku nevedou ...
procházím Jamolicemi a doufám, že po změnách za ta léta najdu místo, které hledám...
Osudy Jamolic v nejdávnější době se spojují s řádem templářů, jenž se zde roku 1232 za krále Václava I. usadil. 
Řád sídlil nejprve v Jamolicích, kde zřídil kostel s farou. ( o hradu až v pokračování alba)
Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který v roce 1746 spolu s farníky byl začleněn do farnosti Dobříňské. V roce 1818 byl kostel úplně přestaven a na věži jsou umístěny dva zvony z roku 1615 a druhý byl z roku 1696, za světové války byl mladší zvon zabaven a odvezen, v roce 1947 byl pořízen nový zvon. Škola v obci byla založena v roce 1746. Ale až v roce 1804 nákladem obce a příspěvkem knížete Lichenštejna byla postavena budova školy nová, která však v roce 1822, kdy celá obec lehla popelem, byla zničena, avšak již v témže roce vystavena budova školy znovu. 
Při škole za přičinění pan učitele Helda byla v roce 1818 založena kronika obce, jež je dosud zachována, kronika obce je stále živá. 
Pan učitel Macků založil v roce 1886 obecní knihovnu, která je v činnosti dosud a čítá 2955 svazků.

Po několika velkých požárech v průběhu 19. století, při kterých mnohdy lehla popelem téměř celá vesnice, byl v roce 1896 v obci zřízen dobrovolný hasičský sbor s vlastní stříkačkou
ano ! Na Templák si vyšlápnu ( druhé album) až najdu naši bývalou chaloupku ....
obecní úřad 
Obec Jamolice se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 442 obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Dobřínsko, Dolní Dubňany, Horní Dubňany, Moravský Krumlov, Biskoupky, Ivančice, Dukovany a Lhánice. Wikipedie
na mapě je označen Lázeňský potok, který kdysi tekl i pod naší zahradou, ale kvůli později zbudované kanalizaci není vidět. Stále se této části obce říká " V lázních "
po pravé ruce mám již zmiňovaný kostel, ale já odbočuji z hlavní silnice vlevo ...
...na  tyto zídky plné rozchodníků, netřesků aj. skalniček kolem zahrady jednoho domu, pamatuji...
tyto zídky mě inspirovaly vytvořit si podobné na naší zahradu. Část zahrady byla v rovině ( velký ořech plodící vlašské ořechy - papíráky, kolem něho z kulatiny lavička, pár záhonků brambor, jahod, hrášku, cibule, česneku - jen pro naši potřebu a část s velkým sklonem využít jako skalku rozdělenou po patrech kamennými zídkami
blížím se k našemu místu, místo jednoho starého domku je dětské hřišťátko ...
.... už vidím stařičkou pumpu, ke které jsme chodili pro vodu ....
.... sousedé, kteří tehdy dojížděli taky z Brna a jejich děti kamarádily s našima holkama....předbíhám, to jsem se dozvěděla později, že již tady nebydlí, ale někdo jiný z jejich rodiny
.... a u sloupu za laťkovým vysokým plotem bydleli Matoušovi ...
... a v této, rádoby zmodernizované stavbě se řeší, kdo tu bude vůbec bydlet, protože paní Veselá s pěti psy a 12 kočkami už zemřela a syn žije v Brně
dům úplně pozbyl charakter venkovského domku
obyvatele tohoto sousedního domku jsem znala, ale bydlí tu jejich syn a na něho si už nepamatuji
a tak, co fotím, přiznávám, že proti slunci to moc dobře nejde, ale jak jinak zdokumentovat naši bývalou chaloupku ? ...Tak na mne někdo volá a ptá se, koho hledám....
současní majitelé nejsou doma, přijedou prý až na víkend, to mi vypráví později pan Ferdinand Matouš, který tu žije už 44 let a který na mne zavolal...
... sedíme na této houpačkové lavičce a povídáme si, co se za ta léta událo
koukám  přes plot naší bývalé zahrady ..
.... ale na " alpinum" nedohlédnu, a na ten vysoký strom si vůbec nepamatuji. Jestli jsou tam takové zídky a opuncie vůbec nevím ...
panu  Ferdinandovi jsem řekla, že si chci vyšlápnout na hrad Templštýn ( teda jeho zříceninu), tak jde se mnou kousek cesty a že večer, než pojedu do Brna, mi poví ještě něco o Jamolicích v hospodě U Martina při pivku. Rozloučili jsme se a já pokračuji....
dál už to nejde ani loukou, ani po poli osetém pšenicí, tak musím po silnici  za velkého horka a kolem jedoucích aut. Už se těším, že dojdu na cestu k hájence ...tady se s Vámi loučím a budu pokračovat v dalším albu. Mimochodem,těším se na kafé, ale kde se na něho zastavit ??? Tak za chvíli ahoj !
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
- zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

DÁVNÉ VZPOMÍNKY A SOUČASNÉ JAMOLICE

Popis

.... po 33 letech ....

Období

19.6.2019

Statistiky

  • 81 fotek
  • 15 se líbí

Fototechnika

Xiaomi Redmi 3

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Uzamčené album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
DÁVNÉ VZPOMÍNKY A SOUČASNÉ JAMOLICE
Komentáře Přidat