V jedné známé písni se zpívá, že "Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem, dobrou noc, má milá chci ti dát" ... ale večer Brno ožívá, ještě se nechce spát. Lidi jsou v ulicích, v nákupních centrech, kinech, divadlech, setkávají se s přáteli v hospůdkách, vinárnách a jiných večerních a nočních podnicích.

Je národní kulturní památkou, patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám jižní Moravy a také mezi nejvýraznější brněnské dominanty. Obě věže jsou vysoké 84 m, interiér lodi a vnitřní zařízení je převážně barokní od sochaře Ondřeje Schweigla. Současná vnější silueta vznikla podle návrhu architekta Augusta Kirsteina v r. 1901. Na jeho základě byl chrám přestavěn 1904 - 1909 ve stylu novogotiky.

Krypta katedrály sv. Petra a Pavla - 13. až 30.října 2016
Modely, studie a vizualizace staveb - práce studentů FAVUT v Brně

Bjornsonův sad je nedávno rekonstruovaný park mezi Poliklinikou Zahradníkova a Právnickou fakultou Masarykovy univerzity na ulici Veveří v Brně. Kromě dětského hřiště, venkovní posilovny, upravených cest, nově vysázených stromů, pohodového posezení na trávníku nebo lavečkách, je tu vtipně vyřešeno občerstvení a veřejné toalety.

Památka zesnulých - lidově Dušičky (latinsky In commemoratione omnium fidelium defunctorum) připadá na 2. listopad. Je zvykem navštívit hřbitov a rodinný hrob nebo rozptylovou loučku, zapálit svíčku, položit kytici nebo věnec se vzpomínkou na své blízké zemřelé.

"Podzimní obloha dala se do gala,
večerní vánek se do vlasů vplétá"
(Karel Plíhal - Podzimní)

Židenice (v hantecu Šimice, německy Schimitz). Středověké Židenice byly potvrzeny písemnou zprávou v roce 1210, ale existovaly již dříve podle archeologických nálezů, ať v podobě sídlišť, či pohřebišť. První doklady osídlení pocházejí ze starší doby kamenné - paleolitu.

Žebětín (německy Schebetein) rozkládá se 9 km západně od centra města v blízkosti Masarykova okruhu. Má rozlohu 1360 ha, je zde 43 ulic a 656 domů. Má charakter velké vesnice. Nejstarší zmínka o vsi Žebětín pochází z r. 1235 (Sebetin). Název pochází pravděpodobně od ženského jména Žabata - Žabatin dvůr.

Brno - Vinohrady (v hantecu Vincky), původně vinařská obec ve Vekopavlovické podoblasti (viniční trať V hlavách).

Žabovřesky (německy Sebrowitz, v hantecu Žabiny) se rozkládají na levém břehu Svratky severozápadně od historického jádra Brna , k němuž mají relativně blízko. Mají městský charakter. Na území městské části se nacházejí dva lesoparky, z nichž Wilsonův les tvoří nejjižnější část Žabovřesk, naopak lesopark na Palackého vrchu tvoří nejsevernější část Žabovřesk. Protože jsem se snažila popsat Žabovřesky a doložit je fotografiemi už v mém starším albu( červen 2015 - červenec 2016), zmíním se jen o oblasti Palackého vrchu a ulicích pod ním.

Tato městská část se rozkládá na jihovýchodě města na levém (východním) břehu řeky Svitavy, při čemž západní hranice této městské části prochází naopak po pravém (západním)) břehu řeky. Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Městská část zahrnuje Brněnské Ivanovice, Dvorska, Holásky a Tuřany. Všechny 4 čtvrtě byly dříve samostatnými obcemi a dodnes si zachovaly vesnický charakter.

Starý Lískovec (německy Alt Leskau) leží na jihozápadním okraji města Brna, přesto však relativně blízko centra.

Útěchov (německy Autiechan, lidově Kulov), je nejsevernější a rozlohou nejmenší městská část Brna. Název Útěchov mohl být odvozen od zakladatele sídla nazývaného Útěcha nebo Vtěcha.

Pivo nebo běh? Brněnská Pivní míle zkombinovala obojí. 3. ročník proběhl 2.10.2016 na hřišti Moravské Slávie - Morandě. Podstatou závodu je každých 400 m otevřít si otvírákem 1 pivo a celkově uběhnout jednu míli.

aneb variace na píseň kapely Pozdní sběr "Věže Petrova"

Městská část Slatina (německy Latein) je území, které bylo obývané od pradávna, jak ukazují archeologické nálezy. Přestože má Slatina městský charakter, má dosud dobře zachované vesnické jádro.

Tato městská čtvrť se rozkládá na pravém břehu Svitavy a zahrnuje celá katastrální území Husovic, Lesné a Soběšic, většinu katastru Černých Polí a od 1. května 1998 asi třetinu katastru Zábrdovic.

První písemná zmínka o Řečkovicích pochází z roku 1277, kdy Přemysl Otakar II. daroval dvůr svatojánské kaple Špilberku. V roce 1422 byly Řečkovice husity vypáleny. R. 1784 byla založena osada Mokrá Hora, která byla do 31.12.1952 součástí obce Jehnice. 16.4.1919 byly Řečkovice spolu s 22 dalšími obcemi připojeny k Brnu. 1.7.1960 byla k Brnu připojena i obec Mokrá Hora. Od r. 1990 existuje městská část Řečkovice a Mokrá Hora.

V hantecu Šrajbec, německy Schreibwald, o rozloze 466,83 ha. V západní části katastru se rozkládá les, dříve označovaný "Pisárky", po němž je čtvrť pojmenována.