Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vytvořte ze svých alb pexeso

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

SLEVA 30 % do 31.01.


reklama

116 fotek, včera, 12 zobrazení, 26 komentářů
48 fotek, v úterý, 21 zobrazení, 26 komentářů
Pokud jde o historii samotného pití čaje, je velice dlouhá. Narozdíl od kávy, u které jsou její "prvopočátky" zcela jasně zdokumentované, je několik legend o tom, jak byl objeven čaj. Nejvíce známou legendou je legenda činském císaři v období 2700-2800 let před naším letopočtem. Tato pověst říká, že daný císař velice rád meditoval a rozjímal v přírodě. Při meditacích si také rád vařil nápoje z různých bylin, které byly v lesech dostupné. Jednou, při vaření vody, mu spadly zcela náhodně do kotlíku s vodou právě listy čajovníku. Jako správný experimentátor neodolal a daný nápoj ochutnal. Nejen, že tento nápoj skvěle chutnal, ale také byl velice osvěžující. Samozřejmě, legend o objevu čajovníku mnohem víc, ale tato je nejznámnější. Dle dalších legend se stáří o objevu čajovníku odhaduje na 10 000 let, ale toto jsou spíše domněnky, které zatím nejsou (a zřejmě asi nebudou) vědecky podloženy. Mnoho historiků pokládá za věrohodný objev písemnou zmínku okolo roku 350. Tato zmínka byla napsána čínským učencem a básníkem Kuo-Po v čínském slovníku, ve kterém pojednává o nápoji připravovaného z listů čajovníku vařením ve vodě. Ať tak či onak, na čem se historikové shodují je to, že zemí objevení čajovníku je Čína.
30 fotek, v úterý, 52 zobrazení, 92 komentářů
Sníh je specifická forma ledu, pevného skupenství vody. Je tvořen ledovými krystalky seskupenými do sněhových vloček. V přírodě vzniká přirozeně za vhodných klimatických podmínek v oblacích na převážně biologickém podkladu jako jsou bakterie, odkud se snáší k zemi. Tento děj se nazývá sněžení ( wikipedie)
56 fotek, v úterý, 44 zobrazení, 41 komentářů
41 fotek, v pondělí, 43 zobrazení, 72 komentářů
Dnes jsem měla takovou hravou náladu a protože je to pětisté album a já ještě nezkoušela jaké to je, ldyž si vyfotím nějaký objekt a pak si ho v počítačové aplikaci barevně upravím, tak jsem si to chtěla vyzkoušet. Pohrála jsem si s různými barevnými odstíny, použila nějaké koláže. Odpoledne jsem se sešla s přáteli v hospodě a večer jsem je fotografiemi do této foto-hry zapojila. Byl to jen takový pokus, zůstanu u normálního fofografování bez barevných úprav.
37 fotek, v pondělí, 31 zobrazení, 25 komentářů
Toto album vzniklo dnes náhodně při procházce bez zamýšleného tématu
133 fotek, minulou sobotu, 26 zobrazení, 38 komentářů
Mariánské údolí (též Líšeňské údolí u Brna) se nachází převážně na východním okraji katastrálního území brněnské městské části Brno-Líšeň, ale zasahuje i do katastrálních území Mokrá u Brna a Horákov (obě tvoří obec Mokrá-Horákov) a Ochoz u Brna. Údolím protéká potok Říčka, který zde vytváří meandry a na němž bylo v letech 1953–1967 vybudováno pět údolních nádrží: Pod Hádkem, rybník Pod Hornekem, U Kadlecova mlýna, Pod hrádkem a U Muchovy boudy. Tři největší nádrže (U Kadlecova mlýna, Pod Hrádkem a U Muchovy boudy) měly původně zásobovat vodou cementárnu v Mokré. Dále se zde nachází několik mlýnů a výletních restaurací, z nichž nejznámější je Muchova bouda ( Brňáky nazývána Muška). Po obou stranách údolí se nacházejí lesy. Celé údolí je průjezdné jak na kole tak autem s povolením. Za komunismu bylo údolí přejmenováno na Gottwaldovo údolí (v roce 1938 se stalo dějištěm mohutné manifestace, na níž Klement Gottwald vyzýval na obranu republiky před hrozícím fašismem) a ve zdejším údolí po druhé světové válce vybudovaném areálu byly každoročně koncem června pořádány „mírové slavnosti“. Vystupovala zde i celá řada zpěváků a bývaly tu i různé pouťové atrakce.
Na severu Mariánského údolí, na toku Říčky, se nachází také několik jeskyní: Pekárna, Švédův stůl a Ochozská jeskyně. První dvě jsou volně přístupné, Ochozská jeskyně je přístupná pouze s průvodcem a za velmi pěkného počasí, jelikož při sebemenších deštích dochází k zatopení příchodu. Nad údolím se zvedají také dvě historicky proslulé ostrožny, z nichž na západní se nacházelo hradisko Staré Zámky, zatímco na východní lze dodnes nalézt skromné zbytky hradiska Horákov. Díky své přírodě údolí přitahuje obyvatele Brna, kteří sem jezdí relaxovat. V oblasti Mariánského údolí se nachází velká chatařská oblast.
174 fotek, srpen 2017 až leden 2018, 84 zobrazení, 119 komentářů
Průběh horního toku( viz wikipedie)
Pramení v lesích nedaleko obce Vranov u Brna, protéká obcí Lelekovice a dále Údolím Ponávky do Brna. Zde protéká jeho místními částmi Mokrá Hora, Řečkovice a Královo Pole, než poblíž bývalé dělnické kolonie podél Myslínovy ulice vstupuje do podzemí. Od tohoto místa dále se směr toku v historii dvakrát zásadně změnil.
Průběh dolního toku
Původní tok procházel z Králova Pole soustavou rybníků okolo Červeného mlýna (nedaleko dnešního Nákupního centra Královo Pole), přes park Lužánky, náměstí 28. října, v trase ulic Příkop a Ponávka a kolem ulice Vlhké, kde do ní ústil Svitavský náhon. U Dornychu se do ní vléval Svratecký náhon. Nedaleko Zvonařky se Ponávka až do začátku 20. století vlévala do Svitavy, původně do jejího hlavního toku, který byl po regulaci v polovině 19. století změněn na vedlejší rameno. To bylo počátkem 20. století zčásti zasypáno a od Svitavy odděleno, takže Ponávka převzala jeho trasu a další necelé století tekla dále na jih a vlévala se u Komárova do Svratky
Na konci 19. století byla Ponávka v prostoru tehdejších předměstí (od Lužánek po soutok se Svrateckým náhonem) zatrubněna, v dalších letech byl tunel vodoteče prodloužen severním směrem až k dnešní železniční stanici Brno-Královo Pole. Do roku 1993 vedla Ponávka touto soustavou štol ve své původní trase až do Svratky. Tehdy byla vybudována nová, asi tři kilometry dlouhá podzemní štola CI, která odvádí vodu Ponávky od královopolského nádraží východním směrem, přibližně podél železniční trati 250, do Cacovického náhonu v Maloměřicích, tedy do řeky Svitavy.[2][3] Do štoly C1 jsou též svedeny potoky přitékající do Brna od severu.
U ulice Křenové se do původní Ponávky až do roku 1993 vléval Svitavský náhon,[4] který po výstavbě štoly pod Lesnou a převedení jejího toku převzal její trasu jižně od centra města, včetně ústí do Svratky. Přestože vody Ponávky již tečou jinudy, je Svitavský náhon v oblasti Trnité a Komárova často nazýván stále Ponávkou, případně se pro něj používá i název Stará Ponávka.
V rámci rekonstrukce Lužánek zde byl v roce 2005 dokončen nový vodní prvek – 320 metrů dlouhé umělé vodní koryto s jezírky, osazené vodními rostlinami a ozdobnými rybami. Vodoteč není s Ponávkou spojena, používá vlastní cirkulující vodu. Je vedena přibližně v historické trase Ponávky, aby připomínala její funkci v bývalém lužním parku
97 fotek, 7.1.2018, 64 zobrazení, 75 komentářů
O řece Svitavě se říká, že je sestřičkou známější řeky Svratky

Svitava pramení severozápadně od Svitav u obce Javorník. Teče jižně k Blansku a do Brna se dostává úzkým údolím na okraji Moravského krasu. Její tok je dlouhý přibližně 98 km a plocha povodí měří 1147 km2.
125 fotek, 4.1.2018, 95 zobrazení, 165 komentářů
Tentokrát jsem si zvolila čtyřdílné téma. Hodně lidí si myslí, že Brnem protékají jen Svratka a Svitava. Pokud budete mít zájem, budu mít 4 alba. První věnuji Svratce, druhé Svitavě, třetí Říčce v Líšni a čtvrté Ponávce.
45 fotek, 3.1.2018, 90 zobrazení, 90 komentářů
Modrá a bílá
Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si, sněhuláku náš
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.
53 fotek, 1.1.2018, 60 zobrazení, 27 komentářů
Každoročně trávíme s Radovanem a našimi přáteli Silvestr v nějaké hospůdce při oblíbené kapele s prima muzikou.
Letos hraje kapela Sedlo v Brně - Komíně v Pivnici Orion. Kapelu známe už 20 let a jsou i našimi přáteli.
1 fotka, 30.12.2017, 53 zobrazení, 26 komentářů
97 fotek, 30.12.2017, 53 zobrazení, 53 komentářů
Koncem roku obvykle bilancujeme a vzpomínáme na to, co jsme udělali a prožili v tomto roce a naše vzpomínky se ubírají i do doby našeho mládí a dětství.
28 fotek, září až prosinec 2017, 47 zobrazení, 30 komentářů
96 fotek, prosinec 2017, 66 zobrazení, 84 komentářů
Vranov u Brna je známým a hojně navštěvovaným Mariánským poutním místem, jehož historie sahá až do 13. století. Nachází se uprostřed krásné přírody asi 12 km severně od Brna v místech, kterým se dříve říkalo "Moravské Švýcarsko".
96 fotek, prosinec 2017, 132 zobrazení, 117 komentářů
Vrchlabí (německy Hohenelbe, latinsky Albipolis, krkonošským nářečím Verchláb) je české město v severní části Královéhradeckého kraje. Nazýváno bývá jako Vstupní brána Krkonoš. Žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Katastrální výměra města činí 2 766 ha, tedy zhruba 28 km?. Bylo jedním z nejvýznamnějších center varhanářství
(Wikipedie)
60 fotek, listopad až prosinec 2017, 46 zobrazení, 51 komentářů
Vánoční ozdoby se vyráběly a vyrábějí na několika místech naší vlasti.K nejvýznamnějším místům patří Dvůr Králové nad Labem a okolí. Technologie výroby se za dlouhá léta příliš nezměnila, ale obrovská tvůrčí invence návrhářů vyváří stále nové a neopakovatelné vzory a ruce výrobců jim propůjčují dokonalou podobu. Není nadsázkou, řekneme-li, že zdejší výroba patří ke světové špičce, ostatně stále nachází odbyt v mnoha zemích světa.
Výstava vánočních ozdob připravená ve spolupráci s Městským muzeem ve Dvoře Králové nad Labem potrvá od 1. prosince 2017 do 14. ledna 2018.
22 fotek, prosinec 2017, 47 zobrazení, 60 komentářů
Betlémské světlo (německy ORF-Friedenslicht aus Bethlehem, slovensky Betlehemské svetlo, polsky Betlejemskie Światło Pokoju, anglicky Peace Light of Bethlehem nebo Peace Light from Bethlehem, francouzsky Lumi?re de Bethléem, italsky Luce della Pace da Betlemme) je plamínek zapalovaný každoročně před Vánoci v betlémské jeskyni, v níž se podle tradice narodil Ježíš Kristus, a rozvážený skauty do řady míst v mnoha evropských a také několika amerických zemích. Zpravidla bývá nejprve letecky dopraven do Vídně, odkud se dále šíří většinou po železnici ( dle wikipedie)

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter